Dějiny, základní informace

PERSONÁLIE

Začátky slavistiky na Vratislavské univerzitě sahají do čtyřicátých let 19. století. Přednášeli zde mimo jiné: František Ladislav Čelakovský, Wincenty Kraiński, Wojciech Cybulski, Władysław Nehring, Rudolf Abicht a Paul Diels.

Otci zakladateli poválečné vratislavské slavistiky byli jazykovědec Leszek Ossowski (1905-1996, doktorát – Jagellonská univerzita, 1932; habilitace – Jagellonská univerzita, 1945) a literární vědec Marian Jakóbiec (1910-1998, doktorát – Univerzita Jana Kazimíra, 1938, vedoucí dizertační práce: Juliusz Kleiner; habilitace – Jagellonská univerzita, 1951).

První z nich byl žák předních polských slavistů - Edwarda Klicha, Henryka Ułaszyna, Kazimierza Nitsha, Iwana Ziłyńského, Tadeusze Lehra-Spławińského. Pod jejich vlivem se formovaly jeho vědecké zájmy. Týkaly se mnoha badatelských oblastí: východoslovanské dialektologie a dialektologie polsko-východoslovanského pohraničí; ruské a balto-slovanské akcentuace, morfologie ruského jazyka; otázka polohy slovanské pravlasti.

Profesor Marian Jakóbiec v letech 1930-1945 pracoval ve lvovském Ossolineu. V roce 1945 byl zaměstnán jako odborný asistent na Jagiellonské univerzitě, ale brzy se přesunul na pozici tiskového a kulturního attaché na polské ambasádě v Bělehradu. V roce 1947 přijel do Vratislavi a během několika následujících desetiletí utvářel podobu naší slavistiky, zpočátku jako vedoucí katedry ruské filologie, následně jako ředitel Ústavu slovanské filologie. Inicioval výzkum slovanského folklóru a polsko-slovanských literárně-kulturních vazeb. Badatelský přístup Mariana Jakóbca zformovaný v tradicích lvovsko-krakovské humanistiky (Eugeniusz Kucharski, Juliusz Kleiner, Marian Zdziechowski, Wacław Lednicki) se vyznačoval širokými intelektuálními horizonty, jasným a elegantním stylem a zúročil se v mnoha zajímavých publikacích z oblasti komparistiky, historie východo a jihoslovanských literatur a slovanské folkloristiky. Byl duchovním otcem časopisu „Slavica Wratislaviensia”.

Během půlstoletí existence Ústavu slovanské filologie jeho zaměstnanci byli/jsou mimo jiné: Zbigniew Barański, Oleh Beley, Krystyna Galon-Kurkowa, Milica Jakóbiec-Semkowowa, Henryk Jaroszewicz, Josef Jodas, Przemysław Jóźwikiewicz, Tadeusz Klimowicz, Bronisław Kodzis, Ewa Komisaruk, Bronisława Konopielko, Krzysztof Kusal, Jaroslav Lipowski, Izabella Malej, Libor Martinek, Agnieszka Matusiak, Anna Paszkiewicz, Larysa Pisarek, Telesfor Poźniak, Michał Sarnowski, Franciszek Sielicki, Kole Simiczijew, Anna Skotnicka, Łucja Skotnicka, Jan Sokołowski, Marian Ściepuro, Zofia Tarajło-Lipowska, Elżbieta Tyszkowska-Kasprzak, Diana Wieczorek, Janina Wołczuk, Włodzimierz Wysoczański.

V současnosti ÚSF zaměstnává 49 vědecko-pedagogických a pedagogických pracovníků, 3 knihovníky, 2 administrativní pracovníky a informatika. V akademickém roce 2019/2020 na chorvatské (se srbským jazykem), české, ruské, ukrajinské (dvě specializace: ukrajinská filologie s anglickým jazykem, ukrajinistika) studuje 375 osob.

Nástupníky prof. Mariana Jakóca na pozici vedoucího ÚSF byli: Zbigniew Barański (1972-1975, 1981-1987), Franciszek Sielicki (1975-1978), Telesfor Poźniak (1978-1981), Krystyna Galon-Kurkowa (1987-1993), Tadeusz Klimowicz (1993-2005, 2019-2020), Anna Paszkiewicz (2005-2016), Michał Sarnowski (2016-2019), Oleh Beley (2020-2024).

VĚDECKÁ A POPULARIZAČNÍ ČINNOST

ÚSF vydává dva časopisy: „Slavica Wratislaviensia” (rok založení 1969, do roku 2020 vyšlo více než 170 čísel, šéfredaktorka Ewa Komisaruk) a „Miscellanea Posttotalitariana Wratislaviensia” (rok založení 2013, do roku 2020 vyšlo 7 čísel, šéfredaktorka Agnieszka Matusiak).

ÚSF je pořadatelem dvou prestižních mezinárodních vědeckých sympózií: „Wielkie tematy kultury w literaturach słowiańskich” (Velká témata kultury v slovanských literaturách) (liché roky, poslední - XIII., 2019) a „Wyraz i zdanie w językach słowiańskich. Opis. Konfrontacja. Przekład” (Slovo a věta v slovanských jazycích. Popis. Konfrontace. Překlad) (v sudé roky, poslední - XIV., 2018). Svou historii už jistou dobu píší dvě jiné konference: „Słowiańszczyzna dawniej i dziś. Język, literatura, kultura” (Slovanstvo dříve a dnes. Jazyk, literatura, kultura) (IV., 2019) a vědecko-didaktická „Nowe wyzwania w akademickim nauczaniu języków słowiańskich jako obcych” (Nové výzvy v akademické výuce slovanských jazyků jako cizích jazyků) (II., 2019).

Každý měsíc se konají vědecko-literární semináře („Slavistická literární setkání“) a jazykovědné semináře, na nichž své nejnovější texty prezentují zaměstnanci a doktorandi ÚSF a také slavisté z jiných polských a zahraničních vysokých škol.

Významné místo ve vědeckém životě ÚSF sehrává mezinárodní spolupráce, jak v rámci evropského programu Erasmus+, tak i díky naplňování bilaterálních smluv podepsaných Vratislavskou univerzitou se zahraničními partnerskými školami, např. z České republiky, Kazachstánu, Německu, Ruska, Ukrajiny a USA.

Do prostředí ÚSF se už trvale zapsala Soutěž slovanské písně (kterou od samotného začátku vede dr. Wiesława Zybura) a Soutěž jednoho románu pořádaná dr. Marcinem Maksymilianem Borowským.